Tornjak - Pastevecký klenot z Balkánských hor
Země původu: Chorvatsko a Bosna a Hercegovina
Uznání: FCI skupina II. - pinčové, knírači, plemena molossoidní a švýcarští
salašničtí psi
Využití: Pastevecký a strážní pes, společník
Výtah z historie:
První záznam o tomto pasteveckém plemeni pochází již z roku 1067 z chorvatského Dakova. Dokumenty zahrnující informace o tornjacích napříč stoletími byly neobvykle obsáhlé, co se vzhledu, povahy a využití týče. Díky tomu můžeme v dnešní době tvrdit, že tornjak se za celých těch tisíc let prakticky nezměnil. V 70. letech minulého století byla populace tohoto plemene velmi nízká. Proto v té době začalo několik nadšenců se systematickým hledáním posledních žijících jedinců v horách jeho domoviny. Jejich poslání bylo jasné: zachránit tornjaka, začít s jeho chovem a ustálit ho jako právoplatné plemeno. Zajímavostí však zůstává, že tito chovatelé vybírali chovné jedince na základě obsáhlých zápisků o tornjakovi právě z roku 1067 a 1374 – skutečně se téměř nezměnil. A jak se říká, tornjak je jako pták fénix - během své dlouhé cesty se několikrát zrodil z popela a dnes můžeme vděčit tehdejšímu zapálení chovatelů, kteří nám tornjaka uchovali až do dnes.
Popis vzhledu:
Tornjak je pevný a silně stavěný pes s téměř kvadratickým formátem těla. Svojí kohoutkovou výškou, která se pohybuje u fen mezi 60 až 65 cm a u psů mezi 65 až 70 cm (tolerance +- 2 cm) se řadí spíše k menším pasteveckým plemenům. Hmotnost psů se pohybuje mezi 46 až 60 kg, u fen pak mezi 35 až 45 kg. Dominantou tornjaka je jeho hustá dlouhá srst, která je nejčastěji dvoubarevná čí vícebarevná. Zbarvení srsti nemůže být nikdy čistě bílé, vždy se musí kdekoliv na těle nacházet alespoň malá barevná skvrna. Mezi nejčastější zbarvení tornjaka patří sable s bílou, černobílá s pálením či černobílá. Naopak, raritou jsou jedinci s játrovou nosní houbou, jejichž světová populace činí hrubým odhadem méně než 30 kusů. V Česku se nachází 5 jedinců v tomto zbarvení. Pro toto plemeno je typický sexuální dimorfizmus, což znamená, že psi jsou vzhledem odlišní od fen. Feny jsou oproti psům drobnější a menší, psi jsou vyšší a robustnější. Pokud se sejde pes na horní hranici velikosti a fena na spodní, člověk by ani nevěřil, že se jedná o stejné plemeno.
Charakter:
Jelikož je tornjak pastevecké plemeno, jsou pro něj typické vlastnosti jako schopnost samostatného uvažování, vysoká inteligence, dobrosrdečnost, mírnost, vysoká loajalita a náklonost ke svojí rodině a také smysl pro řád a harmonii. V překladu to znamená, že tornjak je příliš chytrý na to, aby plnil vaše pro něj zbytečné rozkazy a skákal jako „cvičená opice“. Samozřejmě, nakonec to kvůli vám udělá, nicméně ho to nijak nevzrušuje. Po tornjacích se stovky let vyžadovalo vyhodnocovat situaci a ochránit a správně se postarat o sebe, svoji smečku a především stádo ovcí či koz. Tyto vlastnosti jsou v něm stále zakořeněné a je potřeba to respektovat. K rodině, k dětem a všemu, co patří do rodiny, ať už je to malý had, kanárek nebo kůň se bude tornjak chovat citlivě, láskyplně a ochranitelsky. K cizím lidem je tornjak spíše rezervovaný a o kontakt s nimi většinou nemá zájem. Má výborný hlídací instinkt, nicméně nepatří mezi plemena, která zloděje roztrhají na kusy. Tornjakův způsob ochrany majetku spočívá v zahnání nepřítele do kouta, kde jej bude držet klidně hodiny za doprovodu hlasitého varovného štěkotu. Při výchově tohoto plemene neplatí tvrdé zacházení. Tornjak je velmi citlivý pes, který potřebuje něhu a zejména trpělivost. Stejně tak je důležité být neústupný, nekompromisníkaždý rozkaz dotáhnout do konce. Tornjak je sebevědomý a hrdý pes, který slabocha za svého majitele nikdy neuzná a nebude ho poslouchat.
Zdraví:
Jelikož tornjak prozatím není ovlivněn a zničen moderním chovem, je stále obecně zdravý a odolný. Jedná se však o velké plemeno, je proto důležité kontrolovat stav kyčelních i loketních kloubů.
Autor: Bc. Sabina Kučerová